„Nezbytnost opatřit si potraviny, vybudovat si tábor vzdorující bouřím a přívalům hnala nás všecky k dílu. Vůdce pracoval svorně s námi, ale podmínek tuhých nám neulehčoval. Naopak rozkaz použít při stavbách na místě prken stromků, jež nám bylo v houštinách kácet a zpracovat, znamenal nový kus práce. Někdy unaven vzpomínal jsem s lítostí na domov, zvláště když stále dešť a zachmuřená obloha sklíčily nás nováčky tomu nezvyklé.
Co však mne drželo a hnalo kupředu, byl zájem o tuto robinsonádu a má hrdost. Nedal jsem na sobě znát pocitů, jež mnou tehdy prochvívaly. Snesou-li to ostatní, vytrvám rovněž. Povaha má nesnese, abych stál na místě posledním. A hrdost tato pomáhala mi přemoci zženštilost. Tak jsem vzpomínal své začátky skautování a cítil přitom hřejivou radost z klidného vědomí své dnešní zdatnosti.”
_Jiří Wolker: Těm, kterým patřím
//Cíl projektu
Hlavní cíl této práce se shoduje s posláním a účelem spolku Junák – český skaut, z. s.:
„Podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí v souladu s principy a metodami skautingu.“
//Prostředek
Prostředkem pro naplnění hlavního cíle je stavba skautského tábora, do které jsou zapojeny děti. Konkrétně 25 kluků ve věku 7–15 let, kteří jsou členy Líšeňského oddílu 14ka Regulus. Dohromady s dalšími 10 vedoucími jezdí každý rok na tábořiště „Hodíškov“, kde tráví prvních 14 dní letních prázdnin.
Stavbě tábora předchází návrh, který je předmětem této práce.