xamensikd

Project idea

---

Project description

EN
hydrogen city hydrogen city
The first starting point of this project is the concept of a hydrogen city. A hydrogen city as a place whose energy is based on hydrogen, and where living, working and research are interconnected. The building programme and building types - from housing to research halls - are based on this fact. The hydrogen city is definitely not an industrial zone. In fact, it is the very opposite of what constitutes an industrial zone. Now I don't just mean this in the most obvious antithesis: pollution by industry and hydrogen as an emission-free, clean energy source. I am primarily concerned with the thinking behind the industrial zone, what made its creation and operation possible. No one would think of an industrial zone as a place where they would like to spend their time, yet the industrial zone has been a place where countless people have spent a large part of their lives. Behind it all is the mindset of a divided world, and I am not concerned here with any geopolitical significance. It's about the everyday experience and mind-set of people, the idea that the problem of the negative consequences of culture will be solved by zoning out. This thinking applies even to positive phenomena: a conservation zone, a national park. And so the romantic and the technocrat as one hand divide the world.
According to the wikipedia article, François Isaac de Rivaz built a piston combustion engine with electric ignition. The fuel for this engine was a mixture of hydrogen gas and air. In 1807, he mounted the engine on a four-wheeled vehicle remotely similar to today's automobiles. I find it incredible that over a period of more than two centuries we have not been able to resolve matters relating to the wider application of vodka and have invested all our energy in a civilization based on non-renewable resources such as coal or oil. What I hope for from a hydrogen city is not only a conversion to zero-emission energy, but also a change of mindset: an understanding that things are much more interconnected than we thought, and that we need to think more holistically, to realize that zoning doesn't change the fact that we live in one shared world. It is symbolic that the hydrogen city is to be built on the heap. The place that has been most damaged by the thinking of a divided world, both in the past and in the present.

CZ
vodíkové město vodíkové město
První východiskem toho projektu je koncept vodíkového města. Vodíkové město jako místem, jehož energetika je založena na vodíku, a kde je bydlení, práce i výzkum provázán. Z této skutečnosti vychází stavební program a typy budov – od bytových až po výzkumných haly. Vodíkové město rozhodně není průmyslovou zónou. Vlastně je bytostným opakem toho, co představuje průmyslová zóna. A teď to nemyslím jen v nejočividnější protikladnosti: znečištěné prostředí průmyslem a vodík jako bezemisní, čistý zdroj energie. Jde mi především o to, jaké myšlení stojí za průmyslovou zónou, co umožnilo její vznik a fungování. Pod průmyslovou zónou si nikdo nepředstaví místo, kde by rád trávil svůj čas, přesto byla průmyslová zóna místem, kde nespočetně lidí strávilo velkou část svého života. Za vším stojí myšlení rozděleného světa, a zde mi nejde o nějaký geopolitický význam. Jde o všednodenní zkušenost a nastavení myslí lidí, představa že problém negativních důsledků kultury se vyřeší vyčleněním do nějaké zóny. Toto myšlení se uplatňuje i pro veskrze pozitivní fenomény: památková zóna, národní park. A tak romantik i technokrat jako jedna ruka rozdělují svět.
Dle článku na wikipedii sestrojil François Isaac de Rivaz roku pístový spalovací motor s elektrickým zapalováním. Palivem pro tento motor byla směs plynného vodíku a vzduchu. Roku 1807 motor namontoval na vozidlo ze čtyřmi koly vzdáleně podobné dnešním automobilům. Přijde mi neuvěřitelné, že za dobu trvající více jak dvě století jsem nebyly schopni vyřešit záležitosti týkající se širšího uplatnění vodku a veškerou energii jsem investovaly do civilizace založené na neobnovitelných zdrojích jako je uhlí nebo ropa. Od vodíkového města si neslibuji jen konverzi na bezemisní energii, ale i změnu myšlení: pochopení že věci spolu mnohem více souvisí, než jsme si mysleli, a že musíme myslet komplexněji, uvědomit si, že zónování nic nemění na tom, že žijeme v jednom společném světě. Je symbolické, že vodíkové město má vzniknout právě na haldě. Na místě, které je myšlením rozděleného světa jak v minulosti, tak v současnosti nejvíce poškozeno.

Technical information

---

Documentation

Show PDF 1Show PDF 2Show PDF 3