Místo původního nevhodného komplexu staveb jsem se rozhodl navrhnout přístavbu Fakulty Architektury – budovu C. Celá budova je koncipována tak, aby řešila současné problémy FA VUT a zároveň maximálně využila nevhodné prostory. Parter budovy jsem umístil tak, abych zvětšil veřejnou plochu pro chodce a zároveň vytvořil důstojný prostor před budovou, kde bych umístil nový hlavní vstup.
Ve vnitrobloku budova připomíná schouleného draka, po jehož hřbetě lze za pomocí ramp vystoupat až na střechu budovy. Tyto rampy však neslouží jen jako komunikační prostor, ale jsou plné zeleně a tvoří tak zároveň i odpočinkový prostorem pro studenty. Budova pak dále propojuje stávající budovy A a B. „Ocas draka“ pak dále pokračuje ve formě chodníku a slouží i jako venkovní propojení hlavních vstupů do jednotlivých budov fakulty. Budova celkově vyrovnává výšky stávající fakulty a budovy České školní inspekcí svým tvarem a zároveň přirozeně rozděluje vnitroblok na dvě části a svojí snižující se výškou směrem do vnitrobloku i minimalizuje zastínění okolních budov.
Ulice
Směrem do ulice se budova proměňuje z organických tvarů do kubických, aniž by přitom ztrácela svou hravost, které je nejvíce vidět na střídavě vykonzolovaných kubických tvarech, které doplňují virtuální vzdušnou uliční čáru, ale zároveň zachovávají prostor pro pěší. Tento tvar je taktéž vhodný jako přirozené závětří a dominanta hlavního vstupu. Na první pohled je jasné, že se nejedná o obyčejnou obytnou budovu, ale o fakultu architektury.
Dispoziční řešení
Budova je rozdělena do šesti podlaží, které výškově korespondují s výškovým rozložením budovy A. Do prvního podzemního patra jsem umístil podzemní garáže, zázemí pro nově vybudovanou menzu v 1np a technické zázemí celé stavby. Vjezd do těchto podzemních garáží je prostřednictvím stávajícího průjezdu, který bude v místě terénu do vnitrobloku zaslepen. V 1.np se nachází rozlehlé foyer, které tvoří stěžejní bod pro další napojení na budovy A a B. Na levé straně se pak nachází nová menza, jejíž kuchyně a přípravna je umístěna do budovy A, tak aby její provoz nenarušoval prosklenou fasádu budovy. Na pravé straně se potom nachází Galerie Maxi. V centru foyer, vrátnice a výtahová šachta. Celý prostor je otevřen do dalších podlaží a hravě se mění a zmenšuje jako jeskyně, dokud se nedostane v posledním podlaží až k velkému střešnímu oknu. Směrem k budově B je pak jsou ještě umístěny dílny pro modelové techniky a WC, které slouží jak prostory galerie, tak i menzu.
V 2.np najdeme prostorné ateliéry, funkčně oddělené na pracovní a konzultační prostor. Většina z nich ještě umožnuje průchod na ochoz centrálního prostoru. Tento koncept se opakuje i v 3. a 4. podlaží, kde ještě místy přibývají kabinety a vzhledem k dynamickému tvaru celé budovy se mění i velikost ateliéru. Všechny tato podlaží jsou provozně napojena na stávající chodbu budovy A. Součástí výtahového jádra je i blok s WC. V 5. podlaží jsou dva speciální ateliéry, z nichž jeden je otevřený do prostoru rampy a umožnuje přímí přístup do zeleně a druhý je dvoupatrový. Jeho druhé podlaží (6.NP) je umístěno v kubickém tvaru s nejhezčím výhledem na ulici. Celý koncept ateliéru je založen na postupném pokračování do dalších pater tak, že student začíná v prvním patře než se jako diplomant ocitne až v posledním podlaží.
Nosná konstrukce
Celá stavba je konstruována jako železobetonový skelet s průvlaky. V místech velkých vykonzolování do ulice je navíc ještě využit příhradový sytém pro lepší přenášení zatížení. Stavba je založena na betonových patkách, které jsou napojeny na hlubinné základy. U stavby je také vzhledem k poměrně subtilnímu přízemí využit efekt rovnovážných stran budov, kdy vykonzolování do vnitrobloku vyrovnává vykonzolování do ulice.